USA začnou v Německu rozmisťovat střely dlouhého dosahu

www.slovanskenoviny.sk/rss Spojené státy začnou od roku 2026 v Německu občasně rozmisťovat střely s dlouhým doletem a... Príspevok USA začnou v Německu rozmisťovat střely dlouhého dosahu je zobrazený ako prvý na .

USA začnou v Německu rozmisťovat střely dlouhého dosahu

www.slovanskenoviny.sk/rss

Spojené státy začnou od roku 2026 v Německu občasně rozmisťovat střely s dlouhým doletem a také vyvíjené hypersonické rakety. Na okraj summitu NATO ve Washingtonu to uvedly obě země ve společném prohlášení. Američané tak chtějí demonstrovat svůj spojenecký závazek k ochraně evropských členů aliance a posílení odstrašení.

„Spojené státy zahájí v roce 2026 epizodické rozmísťování palebných kapacit dlouhého dosahu svých multidoménových úkolových uskupení v Německu v rámci plánování pro trvalé umístění těchto kapacit v budoucnosti,“ uvádí se ve společném prohlášení.

Nové zbraně budou na blíže nespecifikovaných místech rozmístěny vždy jen na určitou dobu s tím, že půjde o střely s plochou dráhou letu Tomahawk, protivzdušné střely SM-6 a posléze také hypersonické střely, které Spojené státy vyvíjejí a v širší míře je teprve budou do výzbroje zavádět. Ty mají mít také výrazně větší dosah, než současné systémy v Evropě.

Testovací rozmisťování těchto zbraňových systémů má být důkazem spojeneckých závazků USA k ochraně evropských členů NATO a sloužit k odstrašení potenciálních protivníků.

„Na tomto summitu k výročí NATO posílíme naši obranu a odstrašení. Německo jako největší evropská země má v tomto ohledu zvláštní odpovědnost. My i já osobně tuto odpovědnost přijímáme – za naše občany, za svobodu a bezpečnost,“ uvedl na okraj washingtonského summitu německý kancléř Olaf Scholz.

Střely Tomahawk s plochou dráhou letu mají v nejvýkonnějších verzích dosah přes 1 500 kilometrů, přesná data však zůstávají klasifikována.

Střela SM-6 (Standard Missile) je určená primárně k ničení klasických vzdušných cílů – od letounů, přes vrtulníky, drony až po střely s plochou dráhou letu. Díky vylepšenému systému navádění a vyššímu doletu (přes 370 kilometrů) je však schopná účinně eliminovat i plavidla nebo balistické střely.

Ze země odpalované rakety s dosahem 500 až 5 500 kilometrů byly zakázány do roku 2019 na základě Smlouvy o jaderných silách středního doletu (INF), kterou v roce 1987 podepsali Michail Gorbačov a tehdejší americký prezident Ronald Reagan. Jednalo se o první dohodu obou supervelmocí o snížení jejich jaderného arzenálu a o vyřazení celé kategorie zbraní.

Spojené státy ale od smlouvy INF odstoupily v roce 2019 s tím, že Moskva dohodu dlouhodobě porušovala, vyvíjela a rozmisťovala rakety 9M729 Novator s kódovým označením NATO SSC-8.

Kreml to nejprve opakovaně odmítl. Později pod tlakem Západu přiznal, že nové rakety vyrábí, ale nerozmístí je. Letos koncem června ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že by Moskva měla obnovit výrobu raket středního a kratšího doletu schopných jaderného zásahu. Argumentoval tím, že Američané dříve zakázané zbraňové systémy přivezly na cvičení do Dánska a také na Filipíny.

idnes.cz

Príspevok USA začnou v Německu rozmisťovat střely dlouhého dosahu je zobrazený ako prvý na .